Testování

Věděli jste, že Váš genetický kód stojí za tím...

• jak se učíte a vnímáte?
• jakou máte paměť?
• jak reagujete na různé podněty?
• jaké máte výkyvy nálad?
• proč zvládáte stres hůř než ostatní?
• proč máte sklony k určitým chorobám?
• jak reagujete na fruktózu, někteří až takovým způsobem, že mohou mít symptomy dráždivého tračníku i s projevy psychické nepohody až depresí?
• jak Vaše tělo metabolizuje léky?
• jak Vaše geny ovlivňují vstup viru do buňky a jak někteří máme těžší a někteří lehčí průběh virových onemocnění?
• jak se Vaše tělo umí nebo neumí zbavovat odpadních látek, jak metabolizuje tuk nebo také jak jsou Vaše buňky chráněny před stresem?
• ...a za mnoha dalšími projevy Vašeho organismu?

Znáte například dopady poruchy metabolismu těchto důležitých vitamínů, jako jsou B12 nebo kyselina listová, zejména u dětí? Víte, že za tím vším stojí Vaše geny, respektive jejich mutace? Zajímá Vás, jaké máte predispozice k civilizačním chorobám? Chcete tyto dispozice objevit, pochopit je a řešit jejich důsledky?

Jsme certifikované poradenské centrum, které se zabývá spojitostmi fungování Vašeho neuro-gastro-imunitního systému. Naše služby – genetické testy – které provádí česká certifikovaná genetická laboratoř, jsou zaměřeny právě na tuto problematiku.

Poznat více svůj genom znamená odhalit a lépe pochopit, jak funguje Vaše tělo. Následně můžete velmi účinně nastavit prevenci a poznáte cesty, jak o své fyzické i duševní zdraví lépe pečovat.

Stručný popis jednotlivých genů

PREDISPOZICE PRO POTRAVINOVÉ INTOLERANCE – metabolismus laktózy

Laktózová intolerance (gen MCM6 13910 C/T, 22018 A/C)

CC/GG jsou genové varianty zodpovědné za neschopnost organismu trávit mléčný cukr laktózu (aktivita enzymu je snížena na 10% původní aktivity enzymu laktázy). Intolerance laktózy se vyskytuje u 20% české populace. Mezi příznaky intolerance patří nadýmání, průjmy, bolesti břicha, bolesti hlavy, ekzémy apod. V organismu zůstávají toxické metabolity vznikajících fermentací laktózy. Řešením je omezení příjmu laktózy na 5g za 24 hodin.

Predispozice pro intoleranci lepku, pro celiakii – metabolismus lepku

Haplotypy HLA DQ2 a HLA DQ8 představují vrozené predispozice zodpovědné za intoleranci lepku. Predispozice se vyskytují u cca 40% populace, u kterých se celiakie může a nemusí projevit. Pokud nejsou HLA DQ2 a DQ8 přítomny, může být celiakie na 99% vyloučena. V případě celiakie vznikají v organismu toxické metabolity vyvolávající autoimunitní reakci. Řešením je bezlepková dieta. Predispozice pro dráždivý tračník (nespecifický zánět střeva, gen TNF SF18) Varianta GG v genu TNF SF15 je asociována se zvýšeným výskytem dráždivého tračníku, který má velmi podobné projevy jako intolerance laktózy. Onemocnění je způsobeno konzumací nejen nevhodných potravin, ale také stresem. Výsledkem jsou těžké průjmy nebo naopak zácpa, bolesti břicha apod. až po psychické, až psychiatrické potíže. Řešením je omezení tzv. FODMAP sacharidů (fermentovaných oligosacharidů - fruktóza, laktóza, fruktany, galaktany a polyoly).

Histaminová intolerance (polymorfismy DAO1 až DAO6), metabolismus histaminu

Histamin je hormon a neurotransmiter produkovaný zejména však bílými krvinkami (žírné buňky a bazofily) a nervovými buňkami. Primárně funguje na krátkou vzdálenost při komunikaci mezi sousedními buňkami. Pokud je produkován ve vysokém množství, např. v reakci na alergen, vyvolává efekt v rozsáhlejším okrsku tkáně (např. otok po bodnutí hmyzem) nebo v celém těle (anafylaktický šok). Enzym DAO je diaminoxidáza, který se podílí na mimobuněčné degradaci toxinů (biogenních aminů). Pravá histaminová intolerance je způsobena vrozenou nedostatečností DAO nebo jeho sníženou aktivitou v důsledku konzumace léků. Řešením je eliminace potravin bohatých na histamin, ale i na ostatní biogenní aminy, mezi které patří např. ryby, sýry, jogurty, uzené maso, kyselé zelí, nakládaná zelenina, čokoláda apod.

ApoE (gen ApoE, isoformy E2, E3, E4), metabolismus tuků

Apolipoprotein E (APOE) je bílkovina podílející se na metabolismu tuků v těle savců. ApoE je hlavním nosičem cholesterolu v mozku. APOE je vyžadován pro transport cholesterolu z astrocytů do neuronů. Nejčastěji se vyskytuje isoforma ApoE3 zodpovědná za normální metabolismus tuků.ApoE4 se částečně podílí na vzniku Alzheimerovy choroby a kardiovaskulárních onemocněních. Naopak ApoE2 je protektivní před Alzheimerovou chorobou, ale byl popsán v souvislosti s výskytem poruch autistického spektra. Jedinci s ApoE4 by měli dodržovat dietu s nízkým obsahem tuků. Jedinci s ApoE2 mohou trpět onemocněním Familiární dysbetalipoproteinémie. U těchto jedinců je narušena schopnost ApoE vázat zbytky chylomiker a LDL na LDL receptory.

Gen MTHFR 677 a MTHFR 1298 (kóduje Enzym 5,10-methylentetrahydrofolát reduktáza) – metabolismus homocysteinu

Gen MTHFR se podílí na metabolismu folátů, methylacihomocysteinu a je významný z hlediska syntézy nukleotidů pro DNA, neurotransmiterů, proteinů a fosfolipidů. Jeho snížená aktivita (zejména u jedinců MTHFR 677 TT) vede ke kumulaci homocysteinu v organismu. Genové varianty 677 TT a 1298 CC jsou dále spojovány s častějšími spontánními potraty, rozštěpovými vadami plodu a zvýšeným rizikem pro kardiovaskulární onemocnění (trombózu a aterosklerózu). Řešením je zvýšený příjem štěpené kyseliny listové a vitamínů skupiny B.

VÝVOJ NERVOVÉ SOUSTAVY

Gen RELN správná funkce centrální nervové soustavy

Produkt genu RELN, protein reelin, je extracelulární protein, který je nezbytný pro správný vývoj a funkci CNS. Reelin má klíčovou roli především v migraci neuronů během prenatálního vývoje mozku, kdy dává neuronům signál k zastavení migrace a umožňuje tak jejich správné umístění a organizaci mozkové kůry. Uplatňuje se ale také v dospělém mozku během uvolňování neurotransmiterů. Na význam proteinu reelin v patogenezi poruch autistického spektra (PAS) ukazuje také jeho menší množství u pacientů s PAS než u zdravých kontrol nejen v mozku, ale i v krvi. Existuje původní hypotéza, která říká, že tzv. dlouhé varianty (> 11 opakování/alel GCC) v nekódujících oblastech genu RELN souvisí s onemocněním, zatímco v běžné populaci se nejčastěji vyskytuje 8 nebo 10 GCC opakování/alel.

OCHRANA PROTI STRESU

Gen GST (glutathion-S-transferáza)

Glutathion-S-transferáza (GST) katalyzuje řadu metabolických reakcí vedoucích k detoxifikaci nejen tělních odpadních látek, jako jsou peroxidované lipidy, ale i k odstranění xenobiotik (léky, látky cizorodé povahy) z těla. GST také může vyvazovat jedovaté látky a fungovat jako transportní protein. GST enzymy zřejmě hrají také důležitou roli při vzniku rakoviny i rezistenci k chemoterapeutikům. Některé alely GST enzymů mají vliv na vznik astmatu, aterosklerózy, alergie či dalších zánětlivých onemocnění, např. diabetes je nemoc doprovázená oxidativním poškozením tkání. Poškození GST spojuje i s neurologickými nemocemi, jako je Alzheimerova choroba, Parkinsonova nemoc či amyotrofická laterální skleróza (ALS), dále s Autismem.

NRF2 ochrana buňky před stresem

Produkt genu Nrf2 je objevujícím se regulátorem buněčné rezistence vůči oxidantům. Nrf2 řídí bazální a indukovanou expresi řady genů závislých na antioxidačních prvcích, proto aby reguloval fyziologické a patofyziologické důsledky expozice oxidantům. Jedním z nejvýznamnějších obranných mechanismů buněk podstupujících stres je signální dráha Nrf2. Po expozici buď karcinogenům, nebo toxickým sloučeninám vyvolávajícím oxidační stres reagují napadené buňky uvolněním Nrf2 z komplexu, což umožňuje zahájení transkripčního programu cytoprotektivních genů. Aktivace genu Nrf2 chemopreventivními sloučeninami vykazuje potenciál v prevenci rakoviny.

Gen NQO1 – buněčná ochrana

NQO1 je gen, který se svojí funkcí podílí na ochraně buňky vůči oxidačnímu stresu několika způsoby. Nejen, že dokáže detoxikovat nebezpečné chinony pocházející z vnějšího, ale i vnitřního prostředí a tím zamezuje vzniku meziproduktů semichinonů, které tvoří reaktivní formy kyslíku. Podílí se také na stabilizaci důležitých antioxidantů a transkripčního faktoru proteinu p53. Tyto funkce řadí gen NQO1 a jeho produkt mezi hlavní ochranné faktory buňky před možným vznikem rakoviny vyvolané v důsledku působení oxidačního stresu.

Gen COMT (Val1158Met)

Katechol-O-methyltransferáza (COMT) je enzym ovlivňující metabolismus neurotransmiterů jako je dopamin, epinefrin, norepinefrin a katecholaminových xenobiotik. Genová variabilita Val1158Methraje důležitou roli při deaktivaci dopaminu v prefrontální kůře. Tato substituce vede k nižší enzymatické aktivitě COMT a tím i pomalejšímu rozpadu dopaminu. Jedinci Val/Val lépe metabolizují dopamin a jsou lépe chráněni před bolestí (nižší práh bolestivosti), jsou citliví vůči stresu, mají nižší sklon k závislosti (alkohol, cigarety, kofein, jídlo). Jedinci Val/Met nemají zvýšené riziko závislosti, přiměřený práh bolestivosti. Jedinci Met/Met jsou citlivější k bolesti a mají vyšší riziko závislosti, jsou také více závislí na odměně a umí si ji také více užít než jedinci Val/Val. Testování genu COMT využívá mnoho odvětví – lidské zdroje, armáda, je předmětem mnoha studií a výzkumů, které souvisí s Vašimi vlastnostmi, predikuje pravděpodobnost reakcí na situace, jak se soustředíte, jak se učíte, jak jste schopni reagovat, kolik úkolů, počitků a vjemů vyhodnocuje Váš mozek a na jakou profesi a pozici máte lepší genetické vybavení. COMT je v zahraničí taktéž využíván v oboru Psychiatrie.

GENY OVLIVŇUJÍCÍ METABOLISMUS LÉČIV

CYP2D6

Enzym CYP2D6 je zodpovědný za metabolismus 25% všech léčiv. Jeho genové varianty způsobují rozdělení pacientů do 4 skupin, na normální, pomalé, rychlé a ultrarychlé metabolizátory. Jedinci s genotypy s nefunkční jednou nebo oběma alelami mohou přijímat nižší dávky léků než normální a ultrarychlí metabolitázoři, kteří potřebují naopak vyšší dávky léčiva. Důvodem je kumulace metabolitů vznikajících při zpracování léků v organismu pomalého metabolizátora a také kumulace nežádoucích účinků. Příkladem mohou být pomalý metabolizátoři, kteří nedokáží metabolizovat tramadol – lék na bolest nebo jim stačí desetina dávky antidepresiv, přičemž ultrarychlí metabolizátoři potřebují naopak 5 vyšší dávku antidepresiv pro dosažení terapeutického účinku. Znalost typu metabolizmu CYP2D6 u pacientů umožňuje individualizovanou, více efektivní a méně nákladnou terapii s minimalizací vedlejších nežádoucích účinků.

CYP2C19

Enzym CYP2C19 podobně jako CYP2D6 metabolizuje více než 12 klinicky významných léčiv (omeprazol, clomipramin, clopidogrel, diazepam, omeprazol apod.) Jeho genové varianty stejně jako u CYP2D6 způsobují rozdělení metabolismu léků do 4 skupin, na normální, pomalé, rychlé a ultrarychlé metabolizátory. Jedinci s genotypy s nefunkční jednou nebo oběma alelami mohou přijímat nižší dávky léků než normální a ultrarychlí metabolitázoři, kteří potřebují naopak vyšší dávky léčiva. Důvodem je kumulace metabolitů vznikajících při zpracování léků v organismu pomalého metabolizátora a také kumulace nežádoucích účinků.

Gen IFITM3 – těžký průběh viróz

Proteiny IFITM3 působí antiviroticky, přičemž inhibují fúzi viru a vstup viru do buňky a ne zcela známým mechanismem snižují produkci infekčních virionů a infekčnost nově vznikajících kopií viru. Jejich snížená produkce způsobená uvedenými genetickými variantami, je zásadní pro průběh a prognózu virové infekce, která může být mírná nebo těžká. Mezi rizikové genové varianty genu IFITM3 patří dvě nejvýznamnější, označované kódy rs12252-C, rs34481144-A.

TROMBO / ATERO / ALZHEIMER VYŠETŘENÍ

Jedná se o 10 genů, které souvisí právě s hlubokou žilní trombózou, aterosklerózou a Alzheimerovou chorobou, zvýšeným rizikem infarktu myokardu, vše v jednom testu.

Geny: FV Leiden, FII protrombin, MTHFR 677 a 1298, PAI 1, ApoE, ApoB, ACE, HPA1, beta-fibrinogen, Faktor XIII

Faktor V (FV): FV Leiden (G1691A, R506Q)

Vede k rezistenci vůči aktivovanému proteinu C. Vyskytuje se u 20 - 50% pacientů s žilním tromboembolismem. Představuje jeden z nejdůležitějších dědičných rizikových faktorů pro dědičnou trombofilii. Vyšší výskyt komplikací během těhotenství.

FV R2 haplotyp (H1299R)

Častý mírný rizikový faktor trombózy. Zvyšuje riziko CVD pro nositele Leidenské mutace.

Protrombin (PTH, Factor II) G20210A

Alela A je spojena se zvýšenou úrovní protrombinu. Nosiči mají cca 3x zvýšené riziko mozkové a hluboké žilní trombózy. Riziko výrazně zvyšuje kombinace s Leidenskou mutací. Vyšší výskyt komplikací během těhotenství.

Faktor XIII (FXIII) V34L

Varianta L mívá připisován protektivní efekt proti žilnímu tromboembolismu (ŽTE).

ß-Fibrinogen (FGB) -455 G>A

Varianta A způsobuje zvýšenou hladinu β-fibrinogenu v plazmě a zvyšuje riziko předčasného IM a ischemické mozkové příhody.

Plasminogen Activator Inhibitor 1 (PAI-1, Serpin E1) 4G/5G

Alela 4G je spojována s vyšší transkripcí PAI-1 a je považována za rizikový faktor pro ŽTE, IM a další koronární syndromy zejména v přítomnosti dalších trombofilních mutací (Leiden, Protrombin) nebo antifosfolipidového syndromu. Přítomnost 4G způsobuje vyšší výskyt komplikací během těhotenství a postoperačních komplikací (např. vyšší riziko úmrtí po chirurgickém výkonu).

Angiotensin-Converting Enzyme (ACE) 287 bp insertion/deletion (I/D)

Alela D je spojována se zvýšenou aktivitou a plazmatickou hladinou ACE. Představuje rizikový faktor IM.

Apolipoprotein B (ApoB 100) R3500Q

Významný, ale zřídkavý genetický defekt způsobující závažnou hypercholesterolemii a zvýšené riziko aterosklerózy.

Apolipoprotein E (Apo E) E2/E3/E4

Významné faktory určující lipidový profil v plazmě, kde E2 způsobuje nejnižší, E4 nejvyšší LDL i celkovou hladinu cholesterolu. E4 alela je spojená se zvýšenou náchylností k časnému výskytu IM, zejména mezi kuřáky. Izoforma ApoE3 je v populaci nejčastější a je považována za neutrální. Izoforma ApoE4 je spojována se zvýšeným výskytem infarktu myokardu u starších pacientů a u kuřáků a také se zvýšeným rizikem Alzheimerovy choroby. Jedinci s izotypem ApoE3/E4 mají ve srovnání s izotypem ApoE3/E3 vyšší koncentrace celkového cholesterolu a triglyceridů a nižší koncentrace HDL-cholesterolu (rozsáhlá metaanalýza z roku 1992). U diabetiků II. typu je izotyp ApoE3/E4 spojován s vysokým rizikem pro ischemickou chorobu srdeční. ApoE2 vyvazuje LDL receptory defektně, což může vést k hyperlipidémii a v souvislosti s dalšími vrozenými a enviromentálními faktory může také zvyšovat riziko aterosklerózy (β-VLDL lipoproteiny akumulující se v plazmě jsou vysoce aterogenní a způsobují akumulaci cholesterolu zejména v periferních arteriích).

ŽTE – žilní tromboembolismus
IM – infarkt myokardu